Východiska – zjednodušený popis stavu a problémů MČ Prahy 6

Městská část Praha 6 má rozlohu 41 km2 a žije zde více jak 100 tisíc obyvatel. Jedná se o území, které zahrnuje různé typy většinou kvalitní, kompaktní městské zástavby vznikající od 20. do 80. let let 20. století, do které jsou dnes již plně integrovány pozůstatky původní vesnické zástavby. Rozvoj těchto lokalit je významně limitován reliéfem krajiny a velkými celky zeleně a umístěním letiště. MČ tvoří severozápadní segment Prahy. Dominantním problémem MČ díky výše uvedenému je malá flexibilita dopravních vazeb a z toho plynoucí hromadění dopravy v uzlových bodech.

Více jak polovinu plochy MČ představují oblasti které mají dominantně jinou než obytnou funkci. Letiště Václava Havla zabírá asi 10 km2. Na ploše přes 10 km2 se rozkládá přírodní park Šárka – Lysolaje. Jedná se o celoměstsky významnou rekreační oblast. Obora Hvězda a Markéta spolu se zahradou Břevnovského kláštera, zaujímají dohromady cca 1,7 km2. Několik km2 zaujímají plochy bývalé průmyslové výroby, skladových ploch, sportovních areálů a menších parků a ostatní plochy, jako např. bývalé zahrádky a zahradnictví. Většina ze 100 tisíc obyvatel MČ tedy žije na cca 15 km2 zastavěného území s průměrnou hustotou okolo 60 – 70 obyvatel na 1 hektar.

Spolu s Prahou 4 a 10 je na Praze 6 registrován největší počet ekonomických subjektů. Největší přidanou hodnotu vytváří 1. obchod, 2. finančnictví, 3. informační a komunikační činnosti. Průměrný věk obyvatele Prahy 6 je 44 let a pomalu stoupá.

Praha 6 doplňuje pestrou skládanku jednotlivých měst a MČ v rámci hl. m. Prahy. Praha má cca 800 tisíc ekonomicky aktivních obyvatel a méně než 200 tisíc lidí do Prahy za prací dojíždí. Do Prahy se přistěhuje méně lidí než se odstěhuje. Bilanci vylepšují cizinci. Počet dojíždějících lidí se tak mírně zvyšuje a počet obyvatel Prahy se mírně snižuje. Tento trend snižuje potenciál pro poskytování služeb a zvyšuje tlak na infrastrukturu města.

Praha 6 je kvalitní městká část s dostatečnou hustotou pro funkční městskou hromadnou dopravu. Skladba a počet obyvatel na 1 hektar v průměru představují dostatečnou kupní sílu pro rozvoj služeb. Celkový trend je však negativní. Stoupající průměrný věk spolu s pozvolným nárůstem příměstské dopravy vytváří dominový efekt nahlížení města jako poskytovatele služeb a zaměstnání. Vyžaduje se pěkný vzhled města, ale ne už komfort pro trvalý život.

Zvyšující se poměr dojíždějících očanů vůči rezidentům vyvolává tlak, aby se život rezidentů přizpůsobil dojíždějícím občanům. Protože auty dojíždějící občané v centru města u obchodů nezaparkují, těžiště nákupů a služeb se přesouvá na jeho okraj. Služby v centru města upadají a rezidenti za nimi musí také dojíždět. Takto se zase zvyšuje počet pohybů aut po městě. Zhoršuje se tím životní prostředí a bezpečnost pro pěší. To mimo jiné nutí rodiče, aby i na krátkou vzdálenost děti vodili a vozili na kroužky stejně jako to dělají ti, co dojíždějí.

Město dnes není dostatečně atraktivní pro rodiny s dětmi, protože zvýšené náklady na bydlení nevyvažují ostatní benefity jako např. bezpečnost pohybu a zdravé životní prostředí. Pozvolný úpadek atraktivity městského života přináší zvýšenou fluktuaci obyvatel. Zmenšuje se tak šance na vytváření pevných sociálních a sousedských vazeb, které jsou nedílnou součástí spokojeného života.

Tento trend také komplikuje obnovení základního společenského konsensu na podobě městského životního stylu, který pak logicky sledují a hájí i volení představitelé a to napříč celým politickým spektrem. Občanům tak chybí jistota o základním směřování a funkci města, která umožní kontinuální rozvoj města bez šoků a překvapení.

Bez stabilního a transparentního prostředí nemůže město prosperovat. Investice do nemovitostí je dlouhodobá a proto majitelé potřebují mít dlouhodobě stabilní a transparentní prostředí, které jim vytvoří podmínky pro zvážení návratnosti investice. Management města zatím toto nenabídl. Čím větší investice, tím je větší tlak investora na vyšší výnos a rychlou návratnost. To vede k tlaku na předimenzování objektů a stavbu objektů k prodeji a nikoliv k nájmu, atd.

Zlepšování stavu naší MČ především znamená:

Tedy prostor použitelný pro co nejvíce občanů – návštěvníků, obyvatel všech věkových kategorií a pro všechny typy činností (služby, obchod, zábava, odpočinek). Flexibilitu města významně ovlivňuje rozvoj dopravní infrastruktury. Kvalitní dopravní infrastruktura rozvíjí všechny typy pohybu osob a zboží po městě. Od individuální pěší a cyklodopravy, přes osobní ke všem typům dopravy hromadné. Pokud má být město pohodlně použitelné pro lidi musí být pro pěší pohyb maximálně komfortní.

Cílem je vytvářet město pro život – práci, zábavu a odpočinek ve zdravém prostředí aby se i přes vyšší náklady vyplatilo ve městě žít. Dostavby stabilizovaného území řešit jako průsečík představ a cílů, které jsou předem široce diskutovány a následně fixovány v podobě regulačních plánů. Dostavby v stabilizovaném území jsou možné a někdy i žádoucí, protože stavba může být i atraktor, který rozvoj území napomůže a zlepší život obyvatel. Podrobnost regulačního plánu zohlední specifika území a dá jistotu rezidentům o zachování kvalit území.

Tyto plochy plní rekreační a oddechovou funkci a jsou protiváhou zastavěného území. Pro využití ploch by měla být srozumitelná pravidla. MČ by měla usilovat o to aby správa těchto ploch byla sjednocena tak, aby bylo zřejmé kdo za ní odpovídá. Přístup k plochám však musí být individuální s tím, že je opět výhodné aby plochy dle svého charakteru poskytovali občanům maximální míru flexibility pro své využití.

Návrh jejich využití však nesmí jít na úkor již stabilizovaných území, ale musí je vhodně doplňovat.

Je třeba odstraňovat bariéry v prostupnosti území a zvyšovat bezpečnost pohybu zejména pěších osob. Regulovat dopravní toky tak, aby představovali pro MČ přínos a ne zátěž. Vytvářet synergie mezi jednotlivými MČ tím, že MČ bude vytvářet vhodné podmínky pro nabídku svých specifických služeb a naopak bude moci snadno využívat specifické služby jiných MČ. Toto pak přináší zvýšený komfort pro obyvatele a snížení nákladů na provoz městských služeb.

Vědomé usilování o rozvoj občanské sounáležitosti zvýší vnímavost občanů k okolí a jejich ochotu zapojit se do utváření veřejného prostoru ve kterém se pohybují.

O Veškerých záměrech radnice včas a pravdivě informovat.

jako účinného prostředku pro nastavování pravidel fungování MČ a ověření fungování zpětnou vazbou.

Otevřená společnost staví město a MČ Prahu 6 před fakt, že čelí konkurenčnímu prostředí srovnatelných evropských měst. Proto je velice důležité chránit a uchovávat jedinečné hodnoty dnešního města. Zároveň je nezbytné přinášet nové impulsy. Nastavovat už jinde běžné nástroje správy města a komunikace s občany a rozvíjet město tak, aby bylo v evropském kontextu atraktivní pro život a tím byla zajištěna jeho dlouhodobá prosperita.